Pražskou Loretu je možno vidět nejen jako architektonickou památku, ale také jako barokní poutní místo, jehož proslulost lze v rámci města srovnat snad jedině s věhlasem milostné sošky Pražského Jezulátka. Položením základního kamene Svaté Chýše  3. 6. 1626 byla započata historie celého poutního místa. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, pod lobkowiczkým patronátem fungovala Loreta až do počátku 20. století (dnešní působnost dědiců roudnické lobkowiczké větve viz www.lobkowicz.org). Podoba místa se postupně proměňovala v průběhu 17. – 18. století, interiéry byly zčásti upravovány ještě v 19. století, v 50.-60. letech 20. století byla vybudována nová klenotnice, přístupná veřejnosti. 

Poutní místo je koncipováno jako uzavřený komplex staveb kolem centrální Svaté chýše, s obdélným patrovým arkádovým dvorem (narozdíl od italského Loreta, kde Casa spočívá v interiéru poutního chrámu). Dnešní kostel Narození Páně (na podélné ose) a dvě z kaplí (uprostřed sev. a již. křídla) byly v původním rozvrhu ze 60. let 17. století pouhými mělkými výklenky s oltáři. Jak se zvyšovala proslulost Lorety, rostla její navštěvovanost a bylo třeba zvětšit liturgické prostory poutního místa. Proto byly postupně (do konce 17. stol.) vybudovány větší obdélné kaple v rozích dvora, následně také zvětšeny obě kaple na příčné ose a v několika fázích přestavěna kaple Narození Páně na prostorný kostel.

 

 Půdorys Pražské Lorety

(s odkazy na virtuální procházky)

  1. hlavní vchod (virtual tour)

  2. stará klenotnice

  3. kaple sv. Anny

  4. kaple sv. Františka Serafínského

  5. kaple sv. Rodiny

  6. adorační kaple 

  7. Svatá Chýše (virtual tour)

  8. kostel Narození Páně (2 x virtual tour)

  9. kaple sv. Kříže

  10. kaple sv. Antonína Paduánského

  11. kaple P. Marie Bolestné (sv. Starosty)

  12. kašna se sousoším Zmrtvýchvstání Páně (virtual tour)

  13. kašna se sousoším Nanebevzetí P. Marie (virtual tour)

  14. vstup k nové klenotnici

VÝBĚR Z PRAMENŮ A ODBORNÉ LITERATURY

  • BAŠTOVÁ Markéta, CVACHOVÁ Teresie, Pražská Loreta. Průvodce poutním místem, Praha 2001
  • BRADNA Jan, KOTÍK Petr, NEJEDLÝ Vratislav, NOVOTNÝ Jiří: Zur Restaurierung der Santa Casa im Areal des Prager Loretos, Zeitschrift fűr Kunsttechnologie und Konservierung, Heft 1, Jahrgang 10, 315-340 (1996)
  • BILINENSIS P. Josephus, Capuciner, Lauretanischer Blumen-Garten, Prag 1700
  • BUKOVSKÝ Jan, Loretánské kaple v Čechách a na Moravě, Praha 2000.
  • COCHEM P. Martin von, Capuciner, Prager Laureten-Büchlein, Prag 1694
  • DĚDIČOVÁ Věra, O některých restaurátorských pracích v pražské Loretě, in: Zprávy Klubu za Starou Prahu, Praha 1987,  s.43
  • Der Prager Hradschin, Ausführliche Beschreibung, Prag 1847
  • DIVIŠ Jan, Loretánská klenotnice, in: Staletá Praha III, Praha 1967, s. 47
  • DIVIŠ Jan, Pražská Loreta, Praha 1972
  • DVOŘÁK Max, Maria Loretto am Hradschin zu Prag, Praha 1883
  • DVOŘÁK Max, Seznam pokladnice u P. Marie Loretánské v Praze na Hradčanech, Praha 1884
  • EICKLER, Wegweiser für die Freunde bei dem Besuche der Loretto-Kirche, Prag 1828
  • Ein kurzer Bericht von der Kapell Loreth genant bei denen PP. Kapuzinern zu Prag auf dem Hradschin, Prag 1670
  • GEMELI Agostino OFM, Františkánské poselství světu, Praha 1948.
  • HAMMERSCHMID Johann Florian, Prodromus Gloriae Pragenae, Prag 1723, s. 414
  • HAVRÁNKOVÁ Hana, Pražská Loreta, Praha 1991.
  • HEMMERLE Rudolf, Loretoheiligtümer in Böhmen, Mähren und Schlesien, in: Jahrbuch für Sudetendeutsche Museen und Archive 1992, s. 319 (UMPRUM IaD 154 95)
  • KAŠE Jiří, Předdvoří a balustráda pražské Lorety, in: Památky a příroda 1986, s. 207
  • MATĚJKA Pacifik Miroslav OFMCap., Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky. 400 let kapucínů v Čechách a na Moravě. Velehrad 1999.
  • MATOUŠ Václav, Pražská Loreta, Praha 1961.
  • MONELLI Nanni, La Santa Casa a Loreto. La Santa Casa a Nazareth. Loreto 1992.
  • MÜLLER Theodor, Ein Augsburger Silberaltärchen in Prag, in: Opuscula in honorem C. Hermarck, Stockholm 1966, Nationalmusei Schriftserie N. 15, s. 159-166.
  • PODLAHA Antonín / ŠITTLER Eduard, Loretánský poklad v Praze na Hradčanech, Praha 1901.
  • POCHE Emanuel, Loretánský poklad, Praha 1971.
  • RABAS Laurentius OFMCap., Führer durch die Kirche, den Kreuzgang und die Loretokapelle der P. P. Kapuziner in Prag am Hradschin, Prag 1934.
  • SANTARELLI Giuseppe, La Santa Casa di Loreto, Loreto 1988.
  • SCHALLER Johann, Beschreibung der königl. Haupt-und Residenzstadt Prag I., Die Stadt Hradschin, Prag 1794.
  • ŠRONĚK Michal, Fabián Václav Harovník: práce v pražské Loretě, pozůstatek knihovny; in: Umění
  • VILÍMKOVÁ Milada, Stavebně historický průzkum Prahy. Hradčany, č.p. 100/IV blok č. 1228a, Loretánská ul., Kapucínská ul. a Loretánské nám.. Rukopis SÚRPMO, Praha 1974.
  • VILÍMKOVÁ Milada, Stavitelé paláců a chrámů. Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha 1986.
  • WACHSMANOVÁ-JURSOVÁ Věra, Loreta na Hradčanech, Praha 1941.

NAHORU