Loretánský domek – Santa Casa – je stavba, která původně stála v palestinském Nazaretu a byla svědkem tajemného a posvátného okamžiku Vtělení, kdy archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii, že počne z Ducha svatého, a kdy se jednorozený Boží Syn stal v jejím lůně člověkem. Zde pak svatá Rodina přebývala po návratu z egyptského vyhnanství a Maria tu žila až do Kristovy smrti. Mariánský domek se stal záhy uctívaným místem křesťanů a následně i terčem opakovaných útoků saracénů. Nejnovější výzkumy prokazují, že tři stěny Casy, přiléhající původně ke skále, byly r. 1291 zásluhou poutníků rozebrány a po jednotlivých částech přepraveny lodí nejdříve do dnešní Dalmácie a později, r. 1294, do Loreta poblíž italské Ancony. Zdá se, že jméno rodiny Angeli, která stála v pozadí transferu domku ze Svaté země, dala časem vzniknout legendě o zázračném přenesení prostřednictvím andělů (což se často obráží v dílech výtvarného umění).

Je zřejmé, že pro odvozená poutní místa, jež začala vznikat s rostoucím věhlasem Loreta od 2. poloviny 16. století v záalpských zemích, se stala závaznou podoba italské Santa Casy, resp. renesanční architektonické řešení mramorového obložení domku (dílo D. Bramanta), které jako relikviářová skříňka chrání exteriér chýše. Její původní vnitřní vybavení bylo bohužel zničeno při požáru r. 1921. O to cennější jsou dnes svědectví odvozených poutních míst, zachycujících věrně původní podobu originálu – Pražská Loreta k nim bezesporu patří.

 

 

Nabízíme Vám odkazy na stránky italského Loreta a některých loretánských poutních míst: 

V českém prostředí naleznete informační servis o současné mariánské úctě na:

Maria, Ježíšova Matko, buď každému z nás matkou, abychom jako ty měli čisté srdce, abychom jako ty milovali Ježíše, abychom jako ty sloužili těm nejubožejším, my všichni, neboť jsme vzhledem k Bohu ubozí.

Matka Tereza z Kalkaty