Mramorové schodiště přivádí návštěvníka do patra ambitu k prostorám NOVÉ KLENOTNICE s vystavenou částí Loretánského pokladu.
Tento soubor vynikajících děl uměleckého řemesla je vedle pokladu při katedrále sv. Víta svého druhu unikátem.

  • Nejcennějším kusem po stránce umělecké i hmotné je proslulá Diamantová monstrance, kterou  v letech 1696-99 zhotovili ve vídeňských dvorních dílnách J. B. Khünischbauer a M. Stegner. 6.222 diamantů, zdobících tento klenot, bylo věnováno z odkazu Ludmily Evy Františky hr. Kolowratové. Praktické užití tohoto skvostu v liturgii je dnes již řídké, omezuje se pouze na mimořádně slavnostní okamžiky. Naposled mohli poutníci uctít Tělo Páně vystavené v gloriole zářících diamantů při slavnosti konané na podzim r. 1999, kdy uplynulo 400 let od příchodu prvních kapucínů do Čech.

  • Jediným pozdně středověkým dílem pokladu je stříbrný zlacený kalich  datovaný na dříku k r. 1510. Tato anonymní, dle formálního uspořádání i výběru světců užitých při výzdobě nejspíše česká práce je zdobena kombinovanou technikou. Koš kupy (vlastního těla nádoby) nese šestici polí střídavě modrého a červeného smaltu s linearizujícími polopostavami světců, Krista Trpitele a Panny Marie, zatímco na šestilaločné noze jsou polopostavy reliéfní, lité a jemně cizelované. Není vyloučeno, že tento kalich, který daroval Loretě r. 1654 Kryštof Ferdinand Popel svobodný pán z Lobkowicz, pochází původně z pokladu svatovítského.

  • K nejcennějším kusům souboru patří i domácí oltářík z ebenového dřeva se stříbrnou figurální skupinou Narození Páně. Betlémská scéna je zasazena do precizně vypracované portálové architektury s řadou stříbrných filigránských doplňků. Nástavec zdobí stříbrné sošky Piety a Krista jako Salvátora Mundi.  Práce je označená erbem rodu Mollartů, z něhož pocházela Marie, provdaná za Adama Havla Popela z Lobkowicz, matka Benigny Kateřiny z Lobkowicz. Je tedy velmi pravděpodobné, že oltářík jako rodinnou cennost darovala Loretě sama její zakladatelka. Dílo nese augsburskou značku AL a pochází zřejmě z ruky zlatníka Abrahama Lottera mladšího doloženého v Augsburku v letech 1618 – 1625. (Srovnatelné práce se dochovaly v klenotnici mnichovské Rezidence.)

Pro uměnímilovné návštěvníky jsme připravili výjimečnou možnost zakoupení umělecké reprodukce dvou poutních odznaků P. Marie Loretánské, jež jsou v klenotnici vystaveny (reliéfy z postříbřené mědi je možno si také objednat na dobírku).

Milý poutníku,
tyto dva drobné reliéfy jsou novodobou uměleckou kopií
tradičních poutních odznaků Panny Marie Loretánské.
Byly vytvořeny z mědi galvanickou metodou a
postříbřeny. Oba originály z konce 17. století - vystavené
v loretánské klenotnici - jsou také z postříbřeného
měděného plechu, vznikly však technikou ražení. Poutní
odznaky se našívaly na oděv (větší reliéf) či přivěšovaly k
růžencům (menší reliéf).

Velmi specifícký památeční předmět z pražské Lorety.
Madonky jsou nabízeny v kvalitních kartonových krabičkách, zhotovených na míru.