sváteční
hra na
zvonohru



sobota
s pěveckými
sbory



varhanní
hudba




hudba
při liturgii




varhaníci
a karionisté



Collegium
Quod
Libitum



Societas
Musicalis

 

hudební
podvečery
s duchovním
slovem





Radek Rejšek

Na konzervatoři v Praze studoval kompozici (u Jindřicha Felda a Oldřicha Semeráka) a hru na trubku (u Václava Junka a Josefa Svejkovského). Ve studiu kompozice pak pokračoval na pražské AMU (u Jiřího Dvořáčka) a na brněnské JAMU (u Zdeňka Zouhara), kde v r. 1990 svá studia ukončil. Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplatňuje i na půdě Českého rozhlasu, kde je od r.1988 zaměstnán jako hudební režisér a od r. 1992 též jako hudební redaktor na stanici Český rozhlas 3 Vltava. Zde realizuje programové projekty „Historické varhany“ a „Zvony“ a kromě toho má v redakční péči též obory soudobá a elektroakustická hudba. Od r. 1995 do r. 2001 byl pedagogicky činný na pražské konzervatoři, kde vyučoval hudebně teoretické předměty a od r. 2000 vyučuje hudební předměty na Soukromé vyšší odborné škole filmové a Filmové akademii M. Ondříčka v Písku. V současnosti (od r. 2005) je pedagogicky činný na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde vyučuje kompozici a hudebně teoretické předměty. Byl místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu (od r. 1997). V letech 1987 až 1993 aktivně spolupracoval s Městským divadlem v Mostě v oblasti scénické hudby (vytvořil hudbu k 8 inscenacím). Působil jako sbormistr pěveckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980 až 1995) a dívčího pěveckého sboru Collegium cantantium (1991 – 1997). Svojí iniciativou přispěl k restaurování zvonohry pražské Lorety, kde od r. 1989 působí jako carillonér (od r. 1994 jako carillonér titulární). V r. 1997 byl při setkání evropských carillonérů v Barceloně přijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, jejíž akcí se pravidelně účastní již od r. 1995 a i prostřednictvím této organizace se snaží u nás netradiční carillonérské umění uvést do povědomí širší veřejnosti. Dosud je jediným mezinárodně akceptovaným českým hráčem na tento nástroj. V roce 2010 byl jmenován diecézním kampanologem litoměřického biskupství.







Vít Janata

Vystudoval kompozici u Antonína Bílého na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Jako sbormistr spolupracoval s pěveckými sbory při kostele sv. Prokopa v Praze na Žižkově a se smíšeným sborem ČVUT, dodnes vede loretánský pěvecký soubor Collegium Quod Libitum. Působí jako varhaník v pražské Loretě a v klášterním kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech. Ve skladbě se věnuje převážně tvorbě sborové, instrumentální (zejména pro  varhany a trubky), a dalším skladbám pro účely liturgie. V jeho Nahrávacím studiu Chorus již vznikla řada snímků převážně s klasickou a duchovní tvorbou.








Alena Maršíková Michálková

Hru na varhany studovala u MgA. Pavla Černého. Zúčastnila se kurzů pro varhaníky pořádaných konzervatoří v Opavě. V absolvovala studium teologie na Katolické teologické fakultě v Praze, v současné době ještě studuje hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se zaměřením na oratorium v Praze v polovině 18. století a zvláště na hudební život a oratorní produkci v pražské Loretě. Pracuje na stanici Český rozhlas 3 – Vltava jako hudební redaktorka se zaměřením na mládež a starou hudbu. Organizuje doprovod bohoslužeb v Loretě za pomoci příležitostného sboru Loretánská schola a stojí v čele Komorního souboru pražské Lorety Societas Musicalis, který zde rovněž doprovází liturgii.








Ředitelé kůru a varhaníci, kteří působili v pražské Loretě:

1679-1681 - Matěj Kupeček
? - 1681 - Václav Reisenzahn
1681-1684 - František Ridiger
kol.1701 - Jan Kryštof Karel Gayer
kol.1712 - Jakub Trenský
1720-1737 - Jan Antonín Tadeáš Görbig
kol.1737 - Antonín Gräbner
? - Antonín Grimp
? - 1768 - Emanuel Vraždil
1741-1758 - Emanuel Mořic Taubner
1791 - ? - František Strobach
1847 - ? - Jan Follberger
1882 - ? - Bedřich Follberger
kol.1890 - ?? Janda
? - 1891 - Václav Kačaba
1909-1913 - Adolf Cmíral - významný český hudební pedagog, muzikolog a skladatel, též varhaník v bazilice Nanebevzetí P.Marie na Strahově a u sv.Tomáše na Malé Straně
1914-1919 - Pavel Dědeček - dirigent, houslista a varhaník. Působil jako violista na kůru katedrály sv.Víta, jako koncertní mistr a později dirigent orchestru divadla v Brně, v letech 1917-1919 jako dirigent České filharmonie, vyučoval na pražské konzervatoři a později též AMU, v letech 1945-1946 byl ředitelem opery v Plzni.
1925-1948 - Josef Kuchinka st., člen orchestru Národního divadla v Praze
? - 1948 - Josef Kuchinka ml., významný český dirigent, sbormistr ostravské opery, od r.1960 dirigent orchestru Národního divadla v Praze
*
1948 - V Loretě je zastaven církevní provoz, řeholníci byli vyhnáni a internováni a komplex byl zestátněn. Později byl předán Muzeu hl.města Prahy, které kostela využívalo především ke koncertní činnosti. V 60.letech do osudu varhan zasáhl dr.Ladislav Vachulka, muzikolog, pedagog a varhaník, který inicioval již výše zmíněné úpravy nástroje. S odstupem času musíme tyto zásahy hodnotit nepříliš kladně, přestože v době jejich realizace byly chápány jako progresívní metoda restaurování památných varhan.
*
1991 - Loretánský komplex vrácen Řádu Menších bratří kapucínů
1991-1993 - Varhany byly rozebrány a restaurovány (provedl Vladimír Šlajch, přední český restaurátor historických varhan).
Varhaníci, kteří po r.1990 působili a působí po r.1993:
Marek Valášek - dirigent, sbormistr a pedagog, varhaník kostela P.Marie Andělské
Josef Klener - varhaník kostelů P.Marie Pomocné a sv.Kajetána a P.Marie Andělské (do r. 2005)
Drahomíra Chvátalová (1993-1996)
Irena Kosíková (1995-1996)
Radek Rejšek - hudební publicista
Kamil Novák (2002-2004)
Alena Michálková (od 2004)
Vít Janata (od 2005)